Zpráva pro studenty jazykových škol. Stát za ně přestane "platit"

Studentům pomaturitních jazykových škol reálně hrozí, že přijdou o své výhody. Ministerstvo školství se totiž rozhodlo změnit vyhlášku, podle které se na žáky jazykových škol pohlíží jako na středoškoláky. Od roku 2013 již podle plánů ministerstva za ně nebude stát hradit zdravotní pojištění a nebudou se na ně vztahovat ani jiné sociální výhody. Podle učitelů tento krok ohrozí celý obor jazykového vzdělávání.

Pokud se středoškolák nedostane po maturitě na vysokou školu, má možnost jít studovat cizí jazyk na některou ze 230 škol poskytující pomaturitní vzdělávání. Po roce tak může zkusit štěstí u přijímacích zkoušek na VŠ znovu nebo nastoupit do práce s větší znalostí některého světového jazyka.

V současnosti má podle vyhlášky z roku 2005 výhody středoškolského studenta - stát za něj platí zdravotní pojištění, má nárok na sociální výhody včetně sirotčího důchodu. Podle informací on-line deníku TÝDEN.CZ se to však má od roku 2013 změnit. Ministerstvo školství se rozhodlo, že pomaturitní studium z tohoto systému vyjme.

Doplnění výpadku

Podle oslovených jazykových škol se však toto rozhodnutí rovná pro menší vzdělávací centra likvidaci. "Tato změna se dotkne i státních jazykových škol. Navíc je to krok, který jde proti deklaraci státu, že bude podporovat výuku cizích jazyků," tvrdí mluvčí Asociace jazykových škol a agentur ČR Petr Pasek.

Studium v číslech:

• V Česku funguje 230 institucí poskytující pomaturitní jazykové vzdělání.
• Některé z nich se sdružují ve dvou organizacích – Asociace jazykových škol a agentur ČR má 37 členů,Asociace certifikovaných jazykových škol má 14 členů.
• Podle statistik ministerstva školství nabídku pomaturitních kursů loni využilo téměř šest tisíc studentů.
• Zdroj: AJŠA

Problém nastal při poslední novelizaci vyhlášky, kdy Legislativní rada vlády upozornila na to, že v ní chybí vymezení, za jakých podmínek je možné pomaturitní studium zřídit. Neexistují ani nástroje, jak tyto podmínky kontrolovat. Z jednání ministerstva školství však vyplývá, že pochybuje o účelnosti těchto kurzů a nevidí přínos ve stanovení nových pravidel.

"V době svého vzniku byla tato forma vzdělávání podpořena zavedením sociálního zvýhodnění s ohledem absence předcházejícího jazykového vzdělávání a nutnosti doplnit výpadek z minulých let," vysvětluje Jana Holíková z ministerstva školství. Podle ní jejich funkci převezme povinná maturita z cizího jazyka, takže potřebné znalosti lidé získají již na střední škole.

Maturita z jazyků

Zástupci jazykových institucí však upozorňují, že potřeba doplňovat vzdělaností úroveň, kterou si mladí lidé odnášejí ze středních škol. "Zvedá to jejich prestiž a také uplatnitelnost na trhu práce," dodává učitel z Liberce, který si nepřál být jmenován. Podle zástupců ministerstva se však bude stejně počet škol snižovat, tudíž nemá smysl do systému nově zařazovat další vzdělávací instituce.

Nezanedbatelnou roli hrají také finance - podle odhadů stát ušetří zrušením studentských výhod až 100 milionů ročně. Do výpočtu byly podle Holíkové zahrnuty výdaje na zdravotní pojištění, slevy na daních pro rodiče, příspěvky na děti, sirotčí důchody či slevy na jízdném.

"Na druhou stranu se bez práce ocitnou stovky učitelů, nebudou vyplacené mzdy lektorům, nevypíše se spousta kurzů, čímž školy odvedou nižší daně. Mladí lidé nebudou pro zaměstnance tolik zajímaví bez důkladného jazykového vzdělání," vyjmenovává Pasek, podle kterého se chtějí zástupci jazykových škol s ministerstvem školství ještě sejít a o osudu pomaturitních kursu dále jednat.

AUTOR: HANA JANDOVÁ